Jan Dostál

Yin yang

Zahradní socha

sochy

115 × 115 × 115 cm (š×v×h)

Yin a Yang je starověký čínský filozofický koncept, který vyjadřuje dualitu a vzájemnou propojenost protikladů v přírodě a v životě. Tento symbol představuje rovnováhu mezi dvěma základními silami, které jsou v neustálém pohybu a vzájemně se doplňují. "Yin" je temné, ženské, pasivní a chladné, zatímco "Yang" je světlé, mužské, aktivní a teplé. Oba tyto principy nejsou v konfliktu, ale spíše tvoří harmonii, kde každý obsahuje v sobě část druhého - v symbolu se to zobrazuje pomocí dvou barevných pólů, černé a bílé, v každém z nich je malé kolo barvy opačného pólu.

Tato kovová zahradní socha, která zobrazuje symbol Yin a Yang, přináší do prostoru hluboký význam a rovnováhu. Jako fyzické ztělesnění harmonie a vyváženosti mezi protiklady vyjadřuje sílu a jemnost, pohyb a klid, světlo a tmu. Zahradní kovová socha slouží jako připomínka důležitosti nalezení rovnováhy v každodenním životě. Kov, jako materiál, symbolizuje sílu a trvanlivost, což kontrastuje s jemnými a proměnlivými energiemi spojenými s Yin a Yang, čímž vytváří silnou symboliku pro dlouhodobou rovnováhu a stabilitu v prostoru. Tato socha na zahradu nejen esteticky obohacuje okolí, ale také přináší duchovní rozměr, posiluje vnímání rovnováhy a harmonie a stává se klíčovým prvkem v každém zahradním prostoru.

Tato socha na zahradu nejen esteticky obohacuje okolí, ale díky své promyšlené konstrukci a tvaru také pracuje se světelnou hrou. Při změně denní doby nebo v závislosti na zdroji světla se její povrch mění, odhaluje nové detaily a vytváří zajímavé světelné odrazy. Tato dynamická interakce mezi sochou a světlem posiluje její symboliku a vnáší do zahrady živý, neustále se vyvíjející prvek, který zajišťuje, že každý pohled na ni přináší něco nového. Socha tak stává nejen uměleckým, ale i interaktivním objektem, který zapojuje okolní prostředí a vyjadřuje plynulý přechod mezi Yin a Yang.

Předchozí Další

Jan Dostál

*1992

Alma mater: Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, ateliér Michal Gabriel
Ocenění: cena Olomoucké Bienále (2002, 2004, 2006, 2008) čestné uznání Olomoucké Bienále (2010)

Ostrost a surovost v kombinaci s dynamikou a nadměrnou velikostí jsou výrazové prvky, které umělec Jan Dostál doslova vrývá do svých skulptur. Navzdory tomu výsledný pocit z jeho tvorby vyznívá velmi lehce i přesto, že většina děl váží i několik desítek tun.

Charakteristickým materiálem jeho tvorby je jednoznačně ocel - různě dlouhé trubky a plechy, které všemožně stříhá, kroutí a devastuje. Právě nerezová ocel, která v sobě zrcadlí okolní svět, je pro jeho díla typická, méně se pak setkáváme s barvenými variantami bílého nebo žlutého kovu.

Nejčastějším měřítkem, se kterým umělec pracuje, je velkoformát – dílo přesahuje naše limity vnímání a člověk ho neumí a ani nemůže uchopit v jeho celistvosti. Socha je prostorově koncipovaná tak, že se lze ocitnout pod ní. V tu chvíli jde okolní svět lehce do pozadí - realita přestává být realitou a je vytvořen prostor pro sebepoznání.

Dynamiku, která se objevuje ve všech dílech, najdeme ve hře s různou tloušťkou jednotlivých trubek. Změna průměru vytváří plynulost pohybu a celé dílo tak ožívá.

Jan Dostál, rodák z města Olomouc, vytváří většinou abstraktní díla, která jsou inspirovaná posvátnou geometrií, vesmírem, fantaskními zvířaty a různými organismy v roli symbionta nebo naopak parazita. Náčrty soch jsou buď rozkreslené tužkou na papír, či digitálně modelovány v počítači.

Náročná instalace, spojená s těžkým nesnadno manipulovatelný materiálem, se často neobejde bez pomoci těžké techniky. Kompenzací tomu je prakticky nemožnost dílo poničit nebo jinak deformovat. Přímá interakce diváka se sochou - dotyk, je pro autora nutným a žádaným faktorem.

Poslední dobou začíná umělec objevovat i menší formát, který mu otevírá nové možnosti. Člověk má nad dílem nadhled a může ho zkoumat pod jiným úhlem pohledu. U nově vzniklých děl pracuje mnohdy se světlem nebo pohybem - rotací.

Text: Kateřina Fucsiková