Jan Dostál

Duo

Extériérová kovová socha

sochy

100 × 100 × 100 cm (š×v×h)

Tato abstraktní kovová socha ve tvaru koule je nejen výrazným uměleckým prvkem, ale i fascinujícím doplňkem pro venkovní prostory, jako je zahrada nebo exteriér před domem. Její jednoduchý, ale přitom silně působivý tvar evokuje pohyb, dynamiku a jednotu, což jí umožňuje harmonizovat s jakýmkoli prostředím.

Kov, jako materiál, je ideální pro venkovní použití, protože je odolný vůči povětrnostním vlivům, korozím a dlouhodobému vystavení slunci či dešti. Socha zůstává i po letech stejně působivá a zachovává si svůj původní vzhled. Její hladký povrch a precizní zpracování zajistí, že se stane neotřelým centrem pozornosti na vaší zahradě či před domem.

Exteriérová socha DUO zároveň vnáší do prostoru pocit rovnováhy a klidu, což z ní činí ideální volbu pro zklidnění zahradního prostředí. Její minimalistický design se snadno integruje do různých stylů exteriérů, od moderního až po tradiční. Kovová socha tak nejen zkrášlí prostor, ale přidává do něj i prvek nadčasové elegance, který působí jako klidný kontrast k okolní přírodě.

Umístěná na zahradě či před vchodem do domu, tato socha symbolizuje spojení mezi přírodou a člověkem, a stává se silným vizuálním bodem, který zaujme při každém pohledu.

Předchozí Další

Jan Dostál

*1992

Alma mater: Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, ateliér Michal Gabriel
Ocenění: cena Olomoucké Bienále (2002, 2004, 2006, 2008) čestné uznání Olomoucké Bienále (2010)

Ostrost a surovost v kombinaci s dynamikou a nadměrnou velikostí jsou výrazové prvky, které umělec Jan Dostál doslova vrývá do svých skulptur. Navzdory tomu výsledný pocit z jeho tvorby vyznívá velmi lehce i přesto, že většina děl váží i několik desítek tun.

Charakteristickým materiálem jeho tvorby je jednoznačně ocel - různě dlouhé trubky a plechy, které všemožně stříhá, kroutí a devastuje. Právě nerezová ocel, která v sobě zrcadlí okolní svět, je pro jeho díla typická, méně se pak setkáváme s barvenými variantami bílého nebo žlutého kovu.

Nejčastějším měřítkem, se kterým umělec pracuje, je velkoformát – dílo přesahuje naše limity vnímání a člověk ho neumí a ani nemůže uchopit v jeho celistvosti. Socha je prostorově koncipovaná tak, že se lze ocitnout pod ní. V tu chvíli jde okolní svět lehce do pozadí - realita přestává být realitou a je vytvořen prostor pro sebepoznání.

Dynamiku, která se objevuje ve všech dílech, najdeme ve hře s různou tloušťkou jednotlivých trubek. Změna průměru vytváří plynulost pohybu a celé dílo tak ožívá.

Jan Dostál, rodák z města Olomouc, vytváří většinou abstraktní díla, která jsou inspirovaná posvátnou geometrií, vesmírem, fantaskními zvířaty a různými organismy v roli symbionta nebo naopak parazita. Náčrty soch jsou buď rozkreslené tužkou na papír, či digitálně modelovány v počítači.

Náročná instalace, spojená s těžkým nesnadno manipulovatelný materiálem, se často neobejde bez pomoci těžké techniky. Kompenzací tomu je prakticky nemožnost dílo poničit nebo jinak deformovat. Přímá interakce diváka se sochou - dotyk, je pro autora nutným a žádaným faktorem.

Poslední dobou začíná umělec objevovat i menší formát, který mu otevírá nové možnosti. Člověk má nad dílem nadhled a může ho zkoumat pod jiným úhlem pohledu. U nově vzniklých děl pracuje mnohdy se světlem nebo pohybem - rotací.

Text: Kateřina Fucsiková